v. Obs. Pa. pple. bisuelid. [f. bi-, BE- 2 + ME. swelȝen, OE. swięlʓan, swęlʓan to SWALLOW.] To swallow up.

1

a. 1300.  Cursor M., 16484 (Gött.). Allas! þat þe erd þe time þat i was born ne had bisuelid me.

2